تتھا
ਤਥਾ
چاک ہوء کے کھولیاں چاردا سی، جدوں اوس دا جیو توں کھسیا سی۔
اوہدی نظر دے سامنے کھیڈدی سیں، ملک اوس دے باب دا وسیا سی۔
آساہورے وہوٹڑی ہو بیٹھی، تدوں جاء کے جوگ وچ دھسیا سی۔
آیا ہو فقیر تاں لڑے سہتی، گڑا قہر دا اوس تے وسیا سی۔
مارموہلیاں نال حیران کیتو، تدوں کالڑے باغ نوں نسیا سی۔
پچھا دے نہ ماڑیاں جان کے نی، بھیت عشق دا عاشقاں دسیا سی۔
ڈولی چڑھی تاں یار توں چھٹ پئی ایں، تدوں ملک ساروتینوں ہسیا سی۔
جدوں مئیں نے کوچ دا حکم کیتا، تنگ توبرا نفر نے کسیا سی۔
جدوں روح اقرار اخراج کیتا، تدوں جا قلبوت وچ دھسیا سی۔
جیہڑے نیویں سو اوہ حضور ہوئے، وارثؔ شاہ نُوں پیر نے دسیا سی۔
ਚਾਕ ਹੋਇ ਕੇ ਖੋਲੀਆਂ ਚਾਰਦਾ ਸੀ, ਜਦੋਂ ਉਸ ਦਾ ਜੀਊ ਤੂੰ ਖੱਸਿਆ ਸੀ।
ਉਹਦੀ ਨਜ਼ਰ ਦੇ ਸਾਮ੍ਹਣੇ ਖੇਡਦੀ ਸੈਂ, ਮੁਲਕ ਓਸ ਦੇ ਬਾਬ ਦਾ ਵੱਸਿਆ ਸੀ।
ਆ ਸਾਹੁਰੇ ਵਹੁਟੜੀ ਹੋਇ ਬੈਠੀ, ਤਦੋਂ ਜਾਇਕੇ ਜੋਗ ਵਿੱਚ ਧੱਸਿਆ ਸੀ।
ਆਇਆ ਹੋ ਫ਼ਕੀਰ ਤਾਂ ਲੜੇ ਸਹਿਤੀ, ਗੜਾ ਕਹਿਰ ਦਾ ਓਸ ਤੇ ਵੱਸਿਆ ਸੀ।
ਮਾਰ ਮੁਹਲਿਆਂ ਨਾਲ ਹੈਰਾਨ ਕੀਤੋ, ਤਦੋਂ ਕਾਲੜੇ ਬਾਗ਼ ਨੂੰ ਨੱਸਿਆ ਸੀ।
ਪਿੱਛਾ ਦੇ ਨਾ ਮਾੜਿਆਂ ਜਾਣ ਕੇ ਨੀ, ਭੇਤ ਇਸ਼ਕ ਦਾ ਆਸ਼ਕਾਂ ਦੱਸਿਆ ਸੀ।
ਡੋਲੀ ਚੜ੍ਹੀ ਤਾਂ ਯਾਰ ਤੋਂ ਛੁੱਟ ਪਈਏਂ, ਤਦੋਂ ਮੁਲਕ ਸਾਰਾ ਤੈਨੂੰ ਹੱਸਿਆ ਸੀ।
ਜਦੋਂ ਮਹੀਂ ਨੂੰ ਕੂਚ ਦਾ ਹੁਕਮ ਕੀਤਾ, ਤੰਗ ਤੋਬਰਾ ਨਫ਼ਰ ਨੇ ਕੱਸਿਆ ਸੀ।
ਜਦੋਂ ਰੂਹ ਇਕਰਾਰ ਇਖ਼ਰਾਜ ਕੀਤਾ, ਤਦੋਂ ਜਾਇ ਕਲਬੂਤ ਵਿੱਚ ਧੱਸਿਆ ਸੀ।
ਜਿਹੜੇ ਨਿਵੇਂ ਸੋ ਉਹ ਹਜ਼ੂਰ ਹੋਏ, ਵਾਰਿਸ ਸ਼ਾਹ ਨੂੰ ਪੀਰ ਨੇ ਦੱਸਿਆ ਸੀ।
chak hoi ke kholiaan charada si, jadon us da jioo tun khassiaa si.
uhadi nazar de samhane khedadi sain, mulak os de bab da vassiaa si.
aa sahure vahutarri hoi baithi, tadon jaike jog vicch dhassiaa si.
aaiaa ho fakir tan larre sahiti, garra kahir da os te vassiaa si.
mar muhaliaan nal hairan kito, tadon kalarre bagh nun nassiaa si.
picchha de na marriaan jan ke ni, bhet ishak da aashakan dassiaa si.
doli charrhi tan yar ton chhutt peeen, tadon mulak sara tainun hassiaa si.
jadon mahin nun kuch da hukam kita, tang tobara nafar ne kassiaa si.
jadon ruh ikarar ikharaj kita, tadon jai kalabut vicch dhassiaa si.
jiharre niven so uh hazur hoe, varis shah nun pir ne dassiaa si.